A jede se dál

     Ano, a jede se dál. Pořád je to o otužování. Pořád je zima. Už to chvilku vypadalo, že bude teplo, ale není. Poslední dvě plavání - včera a dnes - v blanenském lomu. Ač jsem neměla rukavice, doplavala jsem až doprostřed vody, na zpáteční cestě už mně citelně mrzly celé ruce. No, ale dalo se to vydržet. A víte, co je zajímavé? Že když doplavu takhle ke břehu a vylezu z vody, s těma zmrzlýma rukama, tak za chvilku jsou ruce v pohodě. Kdežto když mám ve vodě neoprenové rukavice, tak sice plavání je v pohodě, nemrznu, ale pak mě ruce začnou mrznout a je to hodně nepříjemné. Pro mě je to jasná zpráva, že rukavice budu opravdu používat jen velice málo, a to opravdu v těch nejstudenější vodě, tedy asi pod 5 st. C, možná až pod 4. nevím ještě. A taky - po minulém týdnu, kdy jsem plavala i s obličejem pod vodou - ne tedy celou dobu, to bych asi úplně omrzla :-), tak letos budu už odteď plavat s obličejem pod vodou a postupně navykat na studenou vodu tuto část těla. A uvidím, jak dlouho do zimy, do kolika st. vody to půjde. No, je to o zvyku. tělo si zvyká na vodu vůbec, a teď si bude zvykat i moje čelo - to je nejhorší místo pro mě zatím. Tak jsem sama zvědavá. 

     Takže jestli Bůh dá, pofrčím tak, jak jsem to teď popsala. a také to může být jinak. Záleží na plánu božím. Haleluja. Protože Bůh to se mnou vždy myslí dobře. A jestli mě nechá plavat nebo ne, tak to je prostě zatím otázka. V každém případě Bohu mohu jen děkovat za tuto zkušenost.