Jsem hrdá na to, že jsem křesťanka
Ano, opravdu jsem na to hrdá. Proč? Tak jako mnoho z nás jsem aktivní na facebooku. No, a to obnáší také to, že občas vidím příspěvky jiných lidí. A když čtu ty příspěvky plné zloby, nenávisti, hrubých a sprostých slov, padajících na hlavu různých lidí, ať už vlády či prostě lidí, kteří nesdílí názor s napadajícím... (Vyhni se hněvu, zanech zášti, nezlob se, vždyť to jen uškodí. (Žalm 37:8))
Nikdy jsem sprostá a vulgární slova nepoužívala. Občas ano. Velice zřídka, a jen doma, nikdy mezi lidmi.. A jen když jsem byla hodně naštvaná. Nikdy na facebooku, a to myslím že ani v příspěvcích, které jsem sdílela. A teď píšu o době, kdy jsem ještě křesťankou nebyla. Je pravda, že jsem nikdy neměla ráda a necítila jsem se dobře, když okolo mě lidi sprostě mluvili. A teď mi to dělá vyloženě zle. Raději z tohoto místa odcházím. Výsměch, zloba, ponišování druhých... To vše jsou atributy, které se týkají lidí ve světě. My, kteří jsme u Boha, u Ježíše, a víme, co po nás Hospodin chce, jak se máme chovat, jak se píše na mnoha místech v Bibli (např. Efezským 4,29 -Z vašich úst ať nevychází nic zlého; vaše slova ať jsou dobrá, posilující tam, kde je potřeba, a užitečná těm, kdo je uslyší) a jistě bych našla mnoho dalších veršů o chování nás křesťanů.
A teď mě napadá, proč lidi bez Krista jsou tak zlí. Ano, brání se. Vidí nepřátele okolo sebe. Mají pocit, že jim někdo chce ublížit, sáhnout na jejich práva. A to je ono. Jejich ego. Naše ego. Všichni je máme, všech se nás občas něco okolo nás dotkne. Ale my křesťané víme, co dělat. My víme, že nemáme právo na nic, jen na smrt, protože si skrze svoje hříchy nic jiného nezasloužíme. A že jen díky milosti našeho Pána Ježíše Krista jsme z těchto vin očištěni. A díky Duchu svatému, Písmu se stále blížíme k tomu, abychom se více a více podobali Kristu. A tak se učíme být pokornými. Opravdu pokornými. Učíme se, že kdo je na prvním místě nejsem já, ale Bůh. Pán Ježíš Kristus. On je ten první. A že máme milovat bližního svého jako sebe sama. A vlastně Ježíš jde ještě dál - jak říká v Mat 5,44 - Já vám však říkám: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují. A tady je ten největší rozdíl mezi křesťanem a světem. Ne že by křesťan někdy nebyl naštvaný nebo neměl myšlenku proti někomu. Samozřejmě že má. Je to také člověk. Ale ví, že je to špatně, činí pokání, vyznává hřích...A snaží se, aby byl lepší.
Kdežto lidi ze světa si myslí, že jsou nejlepší, že ví, jsou přesvědčení, že mají pravdu, a že ten druhý je zlý, špatný, a proto se k němu chovají tak špatně.
A co s tím mohu dělat já sama? Modlit se. Ano, modlím se za nevěřící lidi, modlím se za ten svět, který nezná Boha. Až ho totiž pozná, bude zděšen svým starým chováním. Tak jako jsme byli všichni, kteří jsme byli Bohem obráceni. A tak sdílím příspěvky, které přináší pokoj, klid, radost. A píšu příspěvky, kde o různých věcech přemýšlím. Jen Bůh ví, zda si někdo přečte třeba tento příspěvek a začne hledat Boha? Začne číst Bibli, evangelium, a zjistí, v jak hrozné temnotě žije? Tedy že vlastně nežije, protože bez Krista život není.
A proto, na závěr, vkládám verš pro všechny. A prosím Boha, aby se vás všech dotkl a kdo ještě Krista nevidíte, nevíte, jak moc velkou věc pro nás svou smrtí na kříži udělal, třeba po tom začnete pátrat. A vy, co to víte, tak třeba vás začne napadat, jak se k lidem ze světa chovat, když jsou zlí. A třeba budeme všichni na sebe hodnější, třeba my všichni potřebujeme jakékoli slovo o lásce.
Verš na úplný závěr mého dnešního článku je z evangelia podle Matouše, 5,9 - Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť budou nazváni Božími dětmi.
Ať je Pán s vámi všemi.