Kde je??

     Představ si situaci. Miluješ Boha, miluješ Krista. Ale jednoho dne... se probudíš a .... Hlavou ti zní otázka: "Kde je?" Jako jak "Kde je?"  No prostě najednou jakoby v tvém životě chyběl. Jakoby zmizel z tvého vědomí. Z tvé mysli. Z tvého srdce.. Je tady jen tvůj obyčejný lidský světský život. Jen ty, tvoje tělo. Tvá práce. Problémy, starosti, radosti..... Ale Bůh prostě není. A v tu chvíli možná přijde otázka: Co teď? Jak žít bez Boha? Vracíš se k Bibli, vracíš se k Písmu, k Božímu slovu. Máš pocit, že ti nic neříká.. Že ho nechceš číst. Že tě nezajímá. Vždyť do tvého života nepatří. Alespoň v tu chvíli to tak vypadá. No dobře, tak tedy bez Písma. Už ho prostě nebudeš číst. OK. Prostě budeš normálně chodit do práce, bavit se s kamarády. Ale jak vlastně? Vždy't -najednou ti napadá - že to co je psáno v Bibli, ten řád, ta jasná pravidla - vždyť ty je chceš. Ty víš, že jsou pravdivá. Že jinak se žít nedá. Dobře. Tak budeš prostě normálně žít, a řídit se těmi pravidly.OK. 

      Ale .. Napadne tě možná otázka - ale čemu věřit? Když Bůh tady není. Nejde přece žít jen tak.. Bez ničeho. To máš asi pocit, že se úplně ztrácíš. A tvoje myšlenky proudí dál. 

     Asi ta tvoje víra, říkáš si, byla jen omyl. Asi. Emoce. Asi. Nic to nebylo. Ale...

     Ale ukázalo ti to jasný směr.

     Směr pravda, směr láska. 

     Kristus není. Není? Opravdu? 

     Věříš Písmu, že pravidla jsou pravdivá. OK. A najednou přichází strach. Dobře. Nepatřím mezi vyvolené. Takže jsem a budu zatracen. Zatracen!!! Neee. To opravdu nechceš. Ale co teď? Co s tím? Najednou zatoužíš po Bohu Zatoužíš ho poslouchat. Nechceš být bez jeho lásky. 

     Ale jak to udělat? Jestli Kristus v tvém životě není? Když nevidíš naději? Když nemáš najednou důvěru? Co s tím??

     Mnoho otázek. A tak přijde rozhodnutí. Slovo boží prostě neopustíš. Ne. Budeš ho dál číst. A prostě uvidíš, co bude. Najednou trocha naděje v té beznaději, která tě takhle po ránu obklopila. Ach, ta beznaděj. A hledáš. Hledáš v mysli aspoň malou naději. Že snad přece jen jsi vykoupen. Jeho krví. Snažíš se něčeho chytit. Otevřeš Bibli. A čteš. Izaiáš. Tvoje oblíbená kniha. Plná zaslíbení. 

     A možná v tomto okamžiku se mihne v tvé hlavě aspoň malilinkatá naděje. Protože víš, že to je pravda. 

     A možná se teď ptáš, co se stalo? Co tě přivedlo do tohoto místa tvého života, do místa bez Krista? Problémy? Bolesti? Beznaděj? Nikdo s tebou není? Jsi sám? Trápí tě něco? Nevíš si rady? A prostě se nic neděje? Možná něco z toho. 

     A tak se vrátíš ke Písmu. Teď otevíráš evangelium. Matoušovo třeba. A čteš. A tvoje srdce se naplňuje láskou. Láskou ke.... Ano, ne nepleteš se, ano, láskou ke Kristu. 

     Možná to chvilku potrvá. Možná chvíli budeš sám. Ale On, náš Pán a Král - Ježíš Kristus - tě tak dlouho nenechá.  Miluje tě. A ví, že ho potřebuješ. Něco v tvém životě udělá. Něco se stane. Možná to bude úplná drobnost. Možná velká změna. Kdo ví.... Ale On tě neopustí.