Kovář a Bůh
17.04.2022
Výheň
Tma a oheň
Kovář vytahuje železo
A něco tvoří
V tom horku
A v té tmě
Svaly naběhlé
Ruce mozolnaté
Rány kladivem
Pot na čele
Pak sykot
To když vloží tu věc
Do studené vody
Sykot a pára
V tom kovář
Spíná své ruce a pokleká
Přivírá oči a celým svým srdcem
Se upne k Bohu
Ví že on mu dal sílu
Ví že on mu dal nápad
A tak děkuje mu
A prosí o požehnání
Pot stéká po čele
A po tváři
A kovář se usmívá
Ví
On ví
Že Bůh je s ním
On ví
Že se na Něho vždy může obrátit
On ví že mu vždy pomůže
Jeho jistota je veliká
Jeho jistota je pevná
Jeho jistota je jeho život
Jeho opora.
Sklání se, ještě jednou děkuje
Pak vstane
Dílo je hotové