Velký vítr

     Je neděle, a já vyrazila opět ráno do Vltavy. Chodím opravdu brzy, už jen proto, abych pak stíhala se ohřát, dát si v restauraci dobrou kávu, a pak hurá do sboru, na pravidelné nedělní shromáždění. A tak jedu, fouká opravdu nepříjemný vítr, ale říkám si, že dnes už to prostě dám. Po čtvrtku, kdy jsem to vzdala, prostě říkám jasně, že dnes ANO. A tak tedy přicházím pomalu k řece, začíná vylízat sluníčko, na bledě modré obloze jsou krásné bílé mraky, nahoře letí racek a za ním, tuším tedy, že je to čáp?? Nevím ale. no a tak se připravuju, přichází paní se psem a zdraví mě a prý jsem dobrá. Tak jí říkám, že taky ne pokaždé, páč jsem to ve čtvrtek vzdala. Dnes tedy už podruhé nasazuji svoje nové neoprenové rukavice a hurá do vody. Dnes mi do těch rukavic nateklo víc vody než minule, ale pořád jsem měla ruce jako v  bačkůrkách. prostě mně bylo zase celou dobu pěkně teploučko. A plavalo se dobře, myslím, že začínám pošilhávat po opravdovém zimním plavání, což už se plave opravdu déle, třeba půl hodiny... i víc. No, možná to půjde. Uvidíme. 

     V první půlce, tedy proti proudu, bylo krásný pozorovat oblohu, vycházející slunce, mráčky, prostě nádhera. Pořád v duchu děkuji Bohu, že mi ukazuje tu krásu, která těší moje srdce. A stále více jsem v úžasu, nad vším tím Jeho stvořením. Moje duše plesá. A tělu je tedy také fajn. 

     Jen snad ty vlnky, které vítr žene proti mně - poskakují a kapičky mi dopadají hned na tváře, hned na vlasy, hned do očí... Je to trošku taková divočina v té téměř rozbouřené vodě. 

     A už doplavávám na místo, kde se otáčím. Když otáčím v tomto místě, tak doplavu ke schodům v celkovém čase cca 4 a půl min. To je velice dobrý čas, kdy mi fakt není zima. A dnes to tak bylo. Ještě jsem si z vody popovídala s jedním pánem, který viděl moje věci, ale neviděl mě :-). No a pejskovi se do vody nechtělo.. nevím proč - hahaha. 

     Po kamenech si proplavávám až úplně na kraj řeky, vylézám a oblékám se. Dnes je to opravdu příjemné. Vítr fouká, ale dnes jsem včas vylezla z vody a je mi dobře. Ještě obíhám trávník, udělám asi 13 kliků, vypiju hrnek horkého čaje a už vyrážím na cestu do restaurace na dobrou snídani. A tam už se úplně rozehřeju. 

     Takže, když to shrnu, plavání ve větru je dobré, doporučuju ale i gumovou čepici na vlasy protože voda stříká. Díky Bohu vše proběhlo příjemně. A co vy? Jak vám to jde? Mějte pěkný čas a nezapomeňte, jestli chcete začít s otužováním, je teď nejvhodnější doba začít se sprchováním studenou vodou. A nezapomeňte poprosit našeho Pána o požehnání. Ať vás vede. Pamatujte na to, že my sami nezmůžeme nic. Ale s Bohem ano. Přeji vám požehnaný čas.